Švýcarský dvojboj – Srpen 2013, část 1 Grand Raid Cristalp

Tak jsem v červenci seděl doma a říkal jsem si, že bych zase mohl jet nějaký závod v Alpách a v tom jsem si vzpomněl, že mám ještě ve Švýcarsku na Cristalpu nevyřízené účty. Před 3mi lety jsem tam jel 68km trasu s tím, že tu dlouhou pojedu o rok později. K tomu nedošlo a tak jsem se rozhodl, že to doženu letos.

Trochu jsem potrénoval a v rámci přípravy jsem odjel s Adamem na konci července Bike Adventure, na které už jsme taky dlouho nebyli a jelo se mi dobře, takže už šlo jen o to udržet zdraví až do druhé poloviny srpna.

To se více či méně podařilo a tak jsem ve čtvrtek 22.8. vyrazil směrem Švýcarsko s tím, že přespím někde u Freiburgu zhruba ve 2/3 cesty. Našel jsem kousek od dálnice hezký kemp a za krásného letního počasí jsem usnul.

IMG_1104

Následující den mě čekalo zbývajících 250km a ve 12h jsem již byl nastoupený v Sionu na technické přejímce kola. Už jsem to znal od minule, takže vše proběhlo rychle a ve 13h už jsem byl hotov. Chtěl jsem si ještě projet alespň začátek trasy a i kvůli vedru které panovalo v údolí jsem hned vyrazil do Verbieru, kde se po vyjížďce chtěl najít taky nějaký plácek, kde bych mohl přespat do dalšího dne.

Projížďka dopadla dobře i když jsem byl trošku nervozní z poměrně vysokých tepů, ale Verbier je dost vysoko (1700 mnm) takže jsem to připisoval tomu. I plácek na kempování auta jsem našel a obsadil jsem poslední místečko u místní školy, kde byla venku toitoika a vyvedená hadice se studenou vodou a tím byl vytvořen ¨kemp¨. Ale komu by to vadilo, když ještě večer v 9h bylo 20st. Ovšem několikrát změněná předpověď stále avizovala na následující den přechod studené fronty doprovázené intenzivním deštěm, nakonec od 16ti hodin.

Ranní brzké vstávání za tmy a teploty okolo 15ti stupňů a oblohy bez mráčku ale nepřimělo většinu účastníků vzít si na sebe nic kromě krátkého dresu a krátkých kalhot. Já jsem si nabalil raději malý batůžek s pláštěnkou a nowind vestou.

IMG_1108

První kilometry po startu vedly do kopce po silnici a následně široké šotoliniové cestě a tak nebyl problém rozjet své tempo, závodění pro mě na tak dlouhé trase nemělo smysl. Tep jsem udržoval kolem 160-165 t/min a za chvíli už jsem měl za sebou prvních 700 ze 5500 výškových metrů.

Záludnost Cristalpu je, že od startu se jede v podstatě jen do kopce a z kopce bez úseků po rovině a každý další kopec je o něco těžší než ten předchozí. Všechny jsou ale až na poslední úsek posledního kopce jetelné a nejlehčí převod na kole vůbec nepotřebujete, což je přesně jak to mám rád. Z kopce jezdím raději opatrněji a po přistání vrtulníku vedle trati před Eisonem ještě opatrněji.

Docela to utíká a v Heremence najíždím zatím bez větších problémů na trasu, kterou už jsem jel před 3mi lety, což znamená už ¨jen¨ 68km do cíle. V tu chvíli jsem měl taky jedinou malou krizi v závodě, ale naštěstí přišla za chvíli občerstvovačka po které následoval dlouhý výjezd po silnici, kde jsem se zase srovnal. Po tomto výjezdu následuje možná nejzdrádnější část trati, která zvláště pro ty, kteří jedou na hranici časového limitu (Cristalpu poměrně kruté), znamená malou čáru přes rozpočet neboť na profilu to vypadá, že člověk vyjede do kopce, a hned potom klesá dolu, ve skutečnosti je ale mezi těmito úseky ještě taková trialová pasáž, která stojí hodně sil a především času. Já jsem ale s časovými limity neměl žádný problém a tak při sjezdu do do Eisonu jsem už věděl, že Cristalp v pohodě dám a dokonce jsem si i při sjezdu zpíval…jaký to rozdíl oproti kratší trasy, kde jede člověk ten sjezd v chumlu lidí – teď jsem jel úplně sám.

sportograf-41980410_lowres

V Eisonu je letos specialita a tou je cca 500m dlouhý sprint, kde několik lidí může něco vyhrát (1.,10.,100.,…atd), potěšen představou, že už mě čeká pouze jeden kopec jsem za to vzal a sprintoval jako kdyby už měl být cíl…no trochu jsem to přehnal a na začátku posledního kopce pak bojoval s nastupující křečí. Rovnoměrnou jízdou jsem se jich ale zbavil a ukrajoval z posledního stoupání, kdy už jsem se vyloženě těšil na závěrečnou pěší pasáž.

Kousek před pěší pasáží nás ale dohonila studená fronta a to bylo sotva ve 14h, takže předpověď úplně nevyšla…začal vítr, pak přišel i jemný déšť, který za chvíli zesílil a v zápětí šla teplota citelně dolů. Tak jsem zastavil, nasadil pláštěnku a dlouhé rukavice a pokračoval jsem dále s tím, že teď už nemůžu zastavit abych nevychladnul. Ne všichni měli sebou vybavení a tak se u poslední občerstvovačky před tlačením vytvořil pořádný chumel lidí, kteří se snažili schovat kde se dalo. Já jsem občerstvovačku projel a hned za ní jsem se pustil do tlačení – před 3mi lety jsem ještě pořádný kus jel, ale letos to v dešti, bahně a na kluzkých kamenech nešlo.

Tentokráte bylo tlačení i milosrdnější, protože v mlze nebyl celý kopec vidět a žádní diváci tam už také nebyly. Se zimou a deštěm jsem kromě rukou problém neměl a tak ca po hodině jsem byl nahoře…teď už jenom trošku sjet dolů trailíkem…aha zase tak rychle to nepůjde, místo trailíku je potok až 40cm hluboký…takže zase sesednout a tlačit i dolů, vyjet nahoru k poslení občerstvovačce…no to jsem pro jistotu taky vytlačil abych navyšel ze cviku a už jsem u poslední občerstvovačky.

Místo rukou mám dva kameny, brzdit se nedá, co mě ale překvapuje je velké množství kol opřené všude možně a téměř žádní lidé…tak jdu do malého party-stanu a tam jsou všichni…promrzlí úplně na kost…jenom se klepali a byli celí bílí, nekteří už nebyli schopní ani stát. Chvilku jsem si ohřál ruce a pak jsem hned jel abych nedopadl jako oni (nakonec jsem zjistil, že 60 z nich museli organizátoři svétz vrtulníkem pryč, protože už nebyli schopní se vlastními silami odtamtud dostat a to už to bylo jen z kopce). Mně brzo po ujelí pár výškových metrů trochu rozmrzli ruce a pak už šlo jen o to opatrně dojel rozbahněnou tratí do cíle, do kterého jsem nakonec po ujetí  127km a nastoupání ca 5300m za 10h a 5min dojel.

Rychle umýt sebe (teplá voda je super), opláchnout kolo a šup do prvního autobusu, co jede zpět na místo startu do Verbieru. Poslední volné místo jsem zabral a už jedeme. Je tam krásně teplo a spolusedící mi vypráví i maratonu s podobnými parametry, který se prý jede příští víkend také ve Švýcarsku a on se ho zúčastní. Já to kategoricky odmítám s tím, že možná někdy příště…

…ale před týden se mi to trošku rozleží v hlavě…čtěte příště

Parametry trasy jsou tady:

http://connect.garmin.com/activity/365874178

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: